Odtrhoměry

Odtrhovou zkoušku přilnavosti lze provádět pomocí normy ČSN EN ISO 4624 a ČSN EN ISO 16276-1. Obě normy jsou z hlediska testování a vyhodnocení velice podobné, norma 16276-1 navíc umožňuje použití zkušebních tělísek s vyvrtaným otvorem uprostřed.

Princip zkoušky spočívá v nalepení testovacího tělíska na testovanou vrstvu a následném odtržení tělíska od testovací plochy. Hodnotí se odtrhová pevnost, což je síla potřebná pro překonání sil vazby mezi vrstvami povlaku (přilnavost), mezi povlakem a podkladem (adheze) nebo v povlaku (koheze).

Krom této hodnoty, se také hodnotí typ lomu (adhezní/kohezní). Zjednodušený postup zkoušky je následující. Zkušební tělísko se pomocí vhodného lepidla nalepí na povrch a lepidlo se nechá zaschnout. Doba schnutí je závislá na druhu lepidla a klimatických podmínkách. Nejčastěji se používá dvousložkové epoxidové lepidlo nebo lepidlo na bázi kyanoakrylátů s vysokou přilnavostí.

Poté se dle dohody testovací tělísko ořízne speciálním řezákem, aby byla zkouška vždy prováděna na stejné ploše, a na tělísko se nasadí hlava testovacího přístroje. Ten na tělísko vytváří tahovou sílu, až dojde k odtržení tělíska z testovaného povrchu. Tahová síla se na tělísko vytváří buď mechanicky (stlačení pružiny), hydraulicky nebo pneumaticky.

Samotné hodnocení zkoušky pak zahrnuje číselnou hodnotu síly potřebnou k odtržení tělíska a druh lomu. Na testovaném povrchu se může vyskytnout i více druhů lomů, které jsou vždy zaznamenány poměrově v procentech.